Page 39 - BUDlive 2025/01

Jihočeské muzeum

Kdysi jsem byl třeba na samotě mezi Ko-
mařicemi a Sedlem, kde stojí Pešlův ha-
mr. Žili tam staří sympatičtí manželé Pe-
šlovi, kteří uměli pěkně vyprávět. Seděl
jsem u nich doma a připadal si, jako když
sedím u dědy s babičkou na samotě, od-
kud pochází můj otec. Při jejich vyprávění
jsem se vracel do starých časů, když třeba
vzpomínali, jak to bylo za druhé světové
války, když mleli mouku načerno. Hezké
vzpomínky mám i na poutě v malých ves-
nicích. Krásné poutní místo je Svatá Troji-
ce u Trhových Svinů, kde je jednou za rok
o pouti otevřená malá hospoda s kuchy-
ní. Muzikanti sedí na lavicích, jen několik
párů tancuje a všichni hrají nebo zpívají
pro radost. Tady si opravdu připadám, že
jsem se ocitl v minulosti. Jde o velmi mi-
můžete čerpat? Nelitujete, že jste se jich lý návrat do časů, o kterých mi vyprávěli
tehdy mohl ptát víc? prarodiče.
Jsem ročník 1981 a pocházím z ves-
nice Doudleby, centra národopisné ob- Jak představíte národopisnou
lasti s bohatou tradicí. Od dětství jsem výstavu, která potrvá až do poloviny
se hodně ptal dědy a babičky z matčiny září?
i otcovy strany, protože oboje prarodiče
žili v Doudlebech. Od mládí jsem se sna-
žil jejich vzpomínky zapisovat, takže ne- Výstava 100 let
můžu říct, že bych litoval, že jsem se jich českobudějovického
na něco nezeptal. Začal jsem také obchá- národopisu
zet pamětníky v naší obci, pořídil jsem si ka Soukupová, která se v nadšení tehdej-
diktafon a nahrál vzpomínky nejstarších ších 50. a 60. let snažila zachytit poslední do 14. září 2025
pamětníků. I proto jsem napsal národo- jihočeské tance a písně. S manželem Lu- Jihočeské muzeum
pisné knížky o Doudlebsku, například bomírem Soukupem, redaktorem česko-
Doudlebsko od jara do zimy nebo Puto- budějovického rozhlasu, chodili po teré- Výstava představuje lidovou kulturu
vání Doudlebskem za jeho písmáky. nu a prováděli výzkum, zapisovali slova jihočeského regionu pohledem Náro-
a melodie písní. V současnosti se pak na- dopisného sdružení při Jihočeském
Čím vás národopis přitahuje? še členky sdružení snaží zachytit rukoděl- muzeu, které v roce 2025 oslaví sto
Myslím si, že v národopisu je skryt né techniky. Některé ovládají malování let existence. Zájmové uskupení se
velký romantismus zachraňování. Moji kraslic, takzvaných doudlebských strak, zaměřuje na rozvíjení lidových tradic
oblíbení učitelé na Jihočeské univerzitě, členky umí péct různé druhy pečiva. Pa- v krajském městě, které se nachází
manželé Dagmar a Josef Blümlovi, o po- ní Ludmila Dominová vzkřísila tradici vý- na rozhraní dvou uznávaných národo-
třebě zachraňování často hovořili také. šivky rybí šupinou, kterou byly původně pisných oblastí – Blat a Doudlebska. Ná-
Myšlenkový tvůrce oboru Čeněk Zíbrt za- blatské kroje, zástěry a šněrovačky zdobe- vštěvníci výstavy uvidí nejen zajímavé
čal v roce 1892 vydávat časopis Český lid, ny, což upadlo v zapomnění. V 70. letech rukodělné výrobky, které vytvořili
kam všichni mohli přispět se vším, co si obešla pár lidí, kteří tuhle dovednost ještě členové sdružení, ale i stylizovanou
pamatovali. Přispívali tam i venkovští fa- uměli, obnovila tradici, a tím ji zachránila. selskou světnici, jihočeské kroje, lidové
ráři nebo sedláci. Zakladatelka našeho Ná- Jak jsem říkal na začátku, v národopise to- výtvarné umění, formanské postroje
rodopisného kroužku, paní učitelka Marie tiž pořád něco romanticky zachraňujete. a další předměty ze sbírky Jihočeského
Špengrová, se snažila zachránit staré sou- muzea.
části krojů. Obcházela vesnice, kde hle- Zažil jste někdy, že jste se při cestování
dala jakýkoliv kousek a prosila selky, aby dostal zpátky v čase? Doprovodný program a ukázky lidových
jí něco daly. Později přišla do Budějovic Člověk se dostane občas zpátky v ča- tvůrců: www.jihoceskemuzeum.cz
akademická sochařka a etnografka Zor- se i u nás, a to při návštěvách pamětníků. 

jaro 2025 BUDLIVE 39