Page 40 - BUDlive 2025/01

Rozhovor

Výstava se jmenuje 100 let českobu- Rastislava Hrušková a Jan Šimánek
dějovického národopisu. Už tak dlouho
zde máme společenství, které se v Čes-
kých Budějovicích stále schází. Založila
je v roce 1925 učitelka ručních prací Marie
Špengrová, která se po první světové vál-
ce snažila obnovit tradici jihočeských kro-
jů, především doudlebského. V roce 1929
zorganizovala výpravu do Prahy na výro-
čí 1 000 let od smrti knížete Václava. Teh-
dy se tam pořádala i staročeská svatba,
kdy byl v chrámu svatého Víta skutečně
oddán pár manželů Junkových. Potom
přišla druhá světová válka, kdy se v do-
bě ohrožení českého národa ještě navý-
šil zájem o tyto tradice. Po skončení války
vznikly stanovy spolku, který spolupraco-
val s Jihočeským muzeem. Od roku 1956
se stal Národopisným kroužkem při Jiho-
českém muzeu. ze sbírky národopisu. Je zde například A dále?
modrotisková zástěra, v níž se zúčastni- Další část výstavy je věnovaná lidové
Co všechno na výstavě uvidíme? la selka z vesnice Kaliště výpravy na ko- keramice, podmalbě na skle a soškám sva-
Výstava je ve velkém sále s hlavním runovaci císaře Ferdinanda V. roku 1836. tých. Část prostoru při živém programu
motivem selské světnice. Ty bývaly roz- Existuje zápis, že zástěru měla účastnice obsadí ve stáncích lidoví tvůrci, z nichž
děleny na část mužskou a ženskou. U sto- výpravy, která z jižních Čech jela na koru- někteří jsou členové našeho sdružení,
lu většinou seděl muž, který něco vyráběl novaci. Na výstavě budou i formanské po- kteří se na výstavě vystřídají třikrát týd-
ze dřeva, žena stála v kuchyňském koutě stroje, které sbírala členka našeho sdruže- ně během Velikonoc, vždy v úterý, čtvr-
u plotny. V chodbové části vystavujeme ní Anna Froňková z Komařic a její rodina tek a sobotu. Nechybí zde ani obrazovky
nejrůznější předměty, které vytvořily na- je později věnovala muzeu. Návštěvníci s videoprojekcí. Kromě výstavy jsme při-
še členky a máme je od nich zapůjčené. uvidí různé součásti krojů a figuríny oble- pravili doprovodný program, ukážeme
V sále jsou k vidění předměty z Jihočes- čené do krojů, které zapůjčila naše členka různé národopisné oblasti. Ludmila Do-
kého muzea, kterých si obzvláště ceníme, Anička Bednářová. minová předvede výšivku rybí šupinou,

Folklor je mou celoživotní náplní, říká Rastislava Hrušková

Národopisné sdružení při Jihočeském mnoho zemědělského nářadí, zabijačky, krojových součástí, vyšívání blatských
muzeu sdružuje lidové řemeslníky, stloukání másla, pečení chleba v peci, plen. Dodnes vyrábím mašlovačky podle
členy folklorních souborů, pamětníky, zdobení hnětýnek. Rodiče i prarodiče vzoru mojí babičky. Když jsem šla potom
sběratele a zájemce o národopis. Jeho často zpívali a od malička mě s bratrem do důchodu a měla víc času, začala jsem
předsedkyní je Rastislava Hrušková. vedli k hudbě. Toto všechno byly chodit do Národopisného sdružení.
O svém působení ve folkloru se zamýšlí impulsy, které vedly k mému zájmu Působím zde asi 15 let, přes deset let
následujícími řádky. o folklor a národopis. Od 14 let jsem jako předsedkyně. Naše sdružení má
Narodila jsem se v Českých Budějovicích. hrála na violu a zpívala v souboru Úsvit. zhruba 70 členů, většinou nad padesát
Jako malá jsem jezdívala s prarodiči Tam mne celoživotně nejvíc ovlivnila let. Scházíme se dvakrát měsíčně. Když
na Slovensko. Otec pocházel z rázovité Zorka Soukupová, která chtěla, abychom jsou na pořadu rukodělné techniky,
slovenské vesničky Čičmany, kde se folklorem žili. Nebyly to jen písně členové mají možnost si vše vyzkoušet.
v době mého dětství ještě nosily kroje, a tance, které nás učila, ale směrovala V současné době soustředíme všechny
které moje babička uměla vyšívat. Moje nás i k rukodělným technikám, například naše síly na přípravu výstavy ke sto letům
maminka, dcera sedláka, žila na Písecku. malování doudlebských strak, pečení českobudějovického národopisu. K vidění
V dětství jsem měla možnost vidět kynutého pečiva, pletení pomlázek, šití budou výtvory některých našich členek.

40 BUDLIVE jaro 2025