Page 54 - BUDlive 2023/05
P. 54
Foto
Černobílé Budějovice
fotoaparátem Petra Zikmunda
Fotograf magazínu BUDlive Petr Zikmund vydává před letošními Vánocemi novou
knihu fotografií Českých Budějovic. Kniha s názvem Černobílé Budějovice nabízí
čtenářům a milovníkům našeho města poutavé černobílé snímky jihočeské metropole
na sto šedesáti stránkách.
Jan Cempírek Václav Pancer a archiv
Petře, držím v rukou tvou zcela novou i do okruhu větších budějovických firem, nesmírně baví. A využíval jsem toho, že uli-
knížku fotografií. První otázka ale musí které mne postupně nasměrovaly k práci ce byly absolutně prázdné. Bez lidí, téměř
směřovat k úplným začátkům. Kde se fotografa pro Jihočeské divadlo, filharmonii, bez zaparkovaných aut. Vznikaly zajímavé
vlastně v tobě vzala touha fotografovat? to byly pro mě důležité momenty. fotky, které jsem začal umisťovat na sociál-
Poprvé jsem držel v ruce foťák už ně- ní sítě.
kdy ve věku čtyř, pěti let, kdy mě k tomu Jinými slovy ses vydal na dráhu
přivedl táta. On fotil celý život. A já měl profesionálního fotografa. Dneska jsi Pokud si pamatuji, již tenkrát to byly
určitě výhodu, že táta nebyl choulostivý kmenovým fotografem magazínu snímky černobílé.
na techniku a ke všemu mě pustil. Dal mi BUDlive, ale zároveň i autorem nové, K černobílé podobě fotografií jsem se
příležitost, a já si proto mohl fotografová- ještě tiskárnou vonící fotografické knihy vrátil zcela přirozeně. Napadla mě tako-
ní osahat už jako malé dítě včetně práce o Českých Budějovicích. Byla práce vá přesmyčka, že ČB je zároveň černobílé
v domácí fotokomoře. na fotoknize dlouhodobá, nebo ses a zároveň iniciál našeho města. Proto jsem
jednoho dne rozhodl a knihu dal založil na instagramu profil CB_ černobí-
Po škole jsi hned začal fotit pro noviny, dohromady? lé_Budějovice a překvapilo mě, že si profil
Deník. To se stalo jak? Byl to spíš spontánní nápad v době pro- našel relativně hodně fanoušků. Brzy se mi
V roce 1998 naši hokejisté senzačně vy- ticovidových opatření před několika lety. stávalo, že si lidé začali objednával zvětše-
hráli olympiádu, Naprosto spontánně jsem Všichni jsme byli zavření doma, v určitou niny těchto fotek na zeď, nebo je dávali ja-
tehdy jel na kole na náměstí, kde se začali dobu mohl vycházet do města jen ten, kdo ko dárky.
nad ránem scházet rozjásaní fanoušci. At- prováděl nějakou profesní činnost. Tenkrát
mosféra to byla neskutečná a vznikla z to- jsem si odůvodnil, že focení je přeci má pro- Kdy se umisťování snímků na sociálních
ho hezká fotosérie. Taťka mě tenkrát pře- fesní činnost, protože se tím živím, tak jsem sítích přeměnilo na touhu po vydání
svědčil, ať to odvezu do redakce. Tam začala začal fotit městkou architekturu, která mě knihy?
při víkendových službách moje spolupráce
s tiskem.
Musím se teď usmívat, protože mi přijde
tvá vzpomínka legrační. Kluk z ulice
přijde do novin, nabídne fotografie
a redakce ho pak začne úkolovat, aby šel
do práce. V sobotu, kdy se žádnému
fotografovi nikam nechce...
Přesně takhle to tenkrát bylo. A já se stal
fotoreportérem. Ale nestěžoval jsem si, hod-
ně jsem se naučil. Dostával jsem konkrétní
zadání, musel jsem se s tím nějak popaso-
vat. Díky novinám jsem se navíc brzy dostal
54 BUDLIVE zima 2024 14 15 Střechy, výhled z paláce Včela
Náměstí Přemysla Otakara II.
Přemysl Otakar II Square Rooftops seen from Včela Palace