Page 35 - BUDlive 2024/02
P. 35

Martin Rájek





          Jde kreslení graffiti dohromady s vaší   zvládnu. Než bych to udělal špatně, tak ra-  no z vítězství moment, kdy jsem se už te-
          hlavní profesí tatéra?            ději vůbec.                       továním dokázal uživit.
             Záleží, jak si to nastavíte. Jsem v tako-
          vé bublině, kdy pro mě existuje jen já a tě-  Nebojíte se negativních reakcí,   To „jít tomu naproti“ u vás znamenalo
          lo jako plátno. Mám problém se lidem ote-  když některého klienta   co?
          vřít, trvá mi i několik návštěv, než zjistím,   odmítnete?             Kilometry  pokreslených  papírů,  ho-
          že s klientem máme ledacos společného.   S tím nic nenadělám. Snažím se jim   diny psaní jednoho písmena pořád do-
          Nakonec se z nás třeba i stanou kamará-  to slušně vysvětlit a dál se tím už nemů-  kola pro zdokonalení v oblasti písmoma-
          di. Ale samozřejmě je to tak, že ne každý   žu stresovat. Nemůžu se zavděčit všem.   lířství. Veškeré vydělané peníze utracené
          vám sedne.                        Svou energii raději vkládám do práce, kte-  za spreje atd. Poté za mnou přišel Kuba,
                                            rá mě baví a naplňuje. Doufám, že o to víc   tehdy pro mě cizí pokérovaný týpek, ze
          Určitě si budujete stálou klientelu. Je   je to vidět na konečném výsledku.   kterého šel respekt. Že mě už nějakou do-
          těžké se k vám dostat?                                              bu sleduje na graffiti scéně, a že si všiml,
             Mám klientů a žádostí tolik, že jsem   Kdy jste začal tetovat?   že na to koukám trošku jinak než ostat-
          nucený si vybírat. Už takhle je čekačka až   První kontakt se strojkem jsem měl   ní. Ptal se, zda nepřemýšlím o  tetová-
          jeden rok. Vytvořil jsem si webovky, kde   v roce 2018, kdy vznikla i má první kérka   ní? Že bych měl dobré vlohy. Odpověděl
          je formulář, který musí každý, kdo se chce   – vytetoval jsem ji sobě. Pak jsem tetoval   jsem, že ano! Ale netuším, jak začít. Vzal
          objednat, vyplnit. Procházím si pak mai-  třeba jednou za měsíc. Aktivněji jsem za-  mě k sobě a dal mi krabici, kde byly nej-
          ly a posuzuju, jak je pro mě daný projekt   čal fungovat v roce 2019 a o rok později   základnější věci k tetování. Jeho slova by-
          zajímavý a jak zapadá do mého stylu prá-  jsem přišel z Vimperka do Českých Budě-  la: „Ná, vole, a tetuj! Nemám rád, když má
          ce. Když si tím nejsem jistý, pozvu klienta   jovic.                někdo talent a zahrabe se někde na ulici.“
          na osobní konzultaci, kde se snažíme na-                            To mě nakoplo nejvíc. Hodně mi pomohl
          jít společnou myšlenku. Nebo rovnou do-  Poměrně rychle jste získal skvělé   začít na sobě pořádně makat.
          poručím někoho jiného. Od začátku mé   renomé. Čím to?
          kariéry jsem si nastavil, že nebudu dělat   Nikdy jsem to nedělal pro peníze. Pe-  A když se vrátíme ještě dál, do školních
          nic, co mě nebaví, jen kvůli penězům. Už   níze beru jako nástroj k tomu, abych mo-  let, nabízí se otázka, proč jste
          v raných časech jsem proto řadu klientů   hl dělat něco, co mě baví. Samozřejmě je   nevychodil nějakou uměleckou školu,
          odmítal. Bylo to kolikrát i z technických   dobrým základem talent, ale musíte to-  když vás to tímto směrem táhlo?
          důvodů, kdy jsem si prostě nevěřil, že to   mu jít hodně naproti.  Bral jsem jako jed-   Chtěl jsem na uměleckou školu, chtěl
                                                                              jsem dělat něco tvůrčího, ale rodiče říka-
                                                                              li, že je těžké se tím uživit. Že bude lep-
                                                                              ší, když půjdu na elektrotechniku do Pís-
                                                                              ku. Na té škole jsem byl asi jen půl roku,
                                                                              bylo to pro mě dost úzkostlivé, nic mi to
                                                                              neříkalo, i si tam lidi ze mě dělali srandu.
                                                                              Přešel jsem tedy na obor automechanik
                                                                              a zůstal na intru. Tam jsem ale nevychá-
                                                                              zel moc dobře s učiteli. Místo školy jsem
                                                                              od rána chodil s deskami a skicákem k ře-
                                                                              ce, kde jsem kreslil a dělil se o svačinu s la-
                                                                              butěmi. (úsměv)
                                                                                 Po  několika měsících jsem se vrá-
                                                                              til zpět do  Vimperka na  obor pokrývač,
                                                                              ale hned první rok jsem měl asi 400 ne-
                                                                              omluvených hodin, takže jsem opakoval.
                                                                              Raději jsem dělal graffiti a jezdil na skejtu.
                                                                              Uvědomil jsem si ale, že bych školu dodě-
                                                                              lat měl, abych měl alespoň něco. To se po-
                                                                              vedlo. Dokonce jsem měl i troufalý nápad
                                                                              zkusit nástavbu, ale opět jsem měl problé-
                                                                              my s učiteli, kdy obě strany usoudily, že
                                                                              bude lepší, když se na to vykašlu. Takže
                                                                              jsem šel do fabriky, pracoval jsem ve skla- 


                                                                                             léto 2024  BUDLIVE   35
   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40